Majoránka vytrvalá syrská (Majorana syriaca)

Majoránka syrská je vytrvalá mrazudolná bylina s rozprostřeným stonkem a protilehlými, oválnými listy. 

Syrskou majoránku pěstujeme nejlépe v záhonu na slunečném stanovišti, kde na sluníčku získává ještě intenzivnější aroma. Půda musí být humózní a propustná. Pokud taková není, můžeme její okolí vylepšit pískem. Majoránce dopřejeme přihnojení, nejlépe organickou hmotou - kompost na jaře, nebo do zálivky během vegetace přírodní hnojiva. Rostlinu průběžně můžeme ořezávat, udrží si tak pěkný kompaktní tvar. S ořezem přestaneme v polovině září, aby rostlina znovu obrašila a připravila se na zimu. Kolem keříčku můžeme nastlat listí, chvojí nebo slámu jako zimní kryt. 

Drobné, bílé květy tvoří husté střapce, které jsou stopkaté a vyrůstají v úžlabinách listů. Plody jsou tvrdé a úplně dozrávají jen v teplých oblastech. Celá rostlina příjemně voní.

Původně zdomácněla ve Středomoří, pěstovali ji už i staří Egypťané, Řekové a Římané a v době križáckých výprav do Svaté země v raném středověku se rozšířila do zbytku Evropy.

Použití:

Používá se jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel. Ve staročeské kuchyni je nezbytnou přísadou bramborové polévky (bramboračky) a bramboráku (cmundy). Díky svému blahodárnému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či jiných tučných jídel. Vyniknout dává především chuti zvěřiny nebo pečeným játrům. Velmi dobře se hodí také do lehkých zeleninových nebo vaječných salátů. Využívat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. Její předností je, že neztrácí aroma, které se výborně snoubí s ostatními druhy koření, např. tymiánem.

Velikost dodávané rostliny:  květináč průměr 9 cm, výška při dodání cca 10-15 cm (v závislosti na dodávaném období).